Pět sil

17. ledna 2016 v 8:02 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní



Pět sil



Zůstává Hradní paní ukryta navždy
ve svých hradních zdech
ze kterých úniku jí není
a na prsou jen tichý vzdech
a oči zavřené na peřině
ty svoje příkazy si nech
kdo nepochopí ta slova
že kdo paní nemiluje
ten se s ní nikdy nesetká
jen ten
komu v srdci plamen
věčný hoří jen ten ji smí
na hradě jejím navštívit
na toho čeká Bílá paní
ve svém hradě dnem i nocí
pro toho žije a s ním se touží spojit
a pak být sněhem který
v teple dlaní roztaje

Dnes návštěvy však nepřijímá
a její řeč je zcela přímá
nemohu splynout se zlobou
a taky ti co mne nemilují
do hradu mého vejít nemohou

Pět sil v nás živých dřímá
první je sluchu síla
Druhá je vidět očima
otevřenýma
Třetí je síla promlouvat
a ve čtvrté síle
je schopnost se rozhodnout
a pátá síla je činit
co chceme v každé chvíli

Tobě se toužím odevzdat
má lásko v dlaních bílých
Po nocích vzdychám opuštěná
na svém hradu a odmítám
návštěvníky divných mravů
ve kterých se dobře nevyznám
lehká a průsvitná postava
hradbami mého hradu
chodí jako v tmách

Chodbami bloudí život celý
pak náhle zastaví se
před komnatou poslední
a do ní vejde k ránu
aby ji její bílé ruce
sepnuté mohly chránit
před vpády nevěřících
a zachovala si vždy v sobě
pět sil co živým
zůstanou i v hrobě

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama