Jistota

24. ledna 2016 v 11:30 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní


Jistota


Pro Bílou paní snadné není
když vytržena ze svých snění
po schodech vchází do sklepení
svých hradeb ze slov postavených
V těch temných místech si jistá není
zda světlo louče nezhasne jí

Však kdo se ve tmě předem bojí
ten spoután svými představami
nevyjde nikdy ze sklepení
Vždyť i když světlo louče
nevydrží dojdeme po hmatu
anebo po paměti s touhou po světu
který je nad námi skutečný

Největší chybou
by bylo
ponechat paní bílou
jen s loučí jednou
bloudit chodbami
hradu který stojí
na skále pevné
co přetrvá staletí

Všichni co milují svojí paní
v zástupu svírají louče do zásoby
a hned jak dohořívá
louč kterou paní svírá
přispěchá věrný lokaj
a svoji louč jí podává

V tom jistotu hradní paní má
když hledá nová slova
myšlenku novou když
v louči svojí rozžíná
stává se světlo součástí
mysli kterou ta louče protíná

Všechno je blízko v nás
Zástupy v chodbách
s loučemi stojí
a paní Bílá se nebojí
víc už ve tmách
jistota její je láska
těch co v chodbách
jejího hradu stojí připraveni
přispěchat jí na pomoc
až dohoří v dlaních její louč

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama