Září 2015

Míjení hradní

20. září 2015 v 20:50 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní




Míjení hradní


Pod hlavou z dlaní most
je nečekaný host
když paní čekala už dost
u dveří do snění
klíč hradní vymění
za jeden od skutečných dveří
A ty si blázne sám tu sni!

Odcházím do ulic měst tvých
kam mířím i když nevím
jaký směr vlastně zvolit
pro chvíli Lásky vyzrazení
když už tu mezi slovy
bez tebe nemůžu sama žít

Skutečný muž
do brány hradu vchází už
a jak se noc v den změní
minem se spolu
ty tady a já za tebou jdu!



Štěstí

18. září 2015 v 21:13 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní



Štěstí

Ještě se stále ptám
všech krásných chvílí
které ve mně zůstaly
zda právo mám s tebou býti
zde na hradě ze slov

Na hradbách mých
se setkávají dlaně
co nemohou se nabažit
doteků co se snáší na ně
v podobě bludných létavic

Jen ve svobodě naší
je mnohem víc
než spoutáním se dosáhne
a neměnit už nic

Jen zůstat vprostřed Lásky
jako jeden stisk
co nezmizí
a trvá jako tón co nezazní
krajem tvým

Jen dále v mysli tvé i svojí
zajíkám se štěstím
které nekončí



Hradní čtení o Bílé paní

12. září 2015 v 17:35 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní




Hradní čtení o Bílé paní...



Jasnozřivá vždy Hradní paní bývá,
když v podhradí si písně zpívá.

Po nocích se tmou splývá.
Ve dne je stínem či je živá?

V pokoře představy své mívá,
i když se venku připozdívá.

Vidí už jasně, že na ni něžně kývá
osud, co v dlaních svých si skrývá.

Pojednou krajem tichým sten zaznívá,
jenž v srdci rozervaném se otevírá

věčným sněním, které v ní její víra
navždycky jak skutečnost svírá.

Zachrastí klíče v zámku hradním
a kdesi na rohožce pod ním

ještě si obuv někdo čistí...
Dál nebudu už o tom čísti.



Jen..

5. září 2015 v 20:22 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní


Jen...



Jen svítání mne zachrání
od chmurné mojí nálady

V naději bílého dne
zas spolu živí jsme

Vzdálenost není překážkou
Vždyť ústa Hradní paní

zatím uzamčená jednou otázkou
se odemknouti brzy mají

Na dveře tvého srdce
klepou křídla bílé holubice

To aby štěstí naše
nezkalilo nic už více

sděluji ti trochu plaše
dokud hoří tvoje svíce





Láska je věčná
a v srdci tečna

je Amorovým šípem probodena
když v hradě mém se otevřela tajná stěna