Květen 2014

Bludička na hradě

30. května 2014 v 10:11 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky

Píšu píšu slova
Na papíry znova
Propisky si píšou taky
Všelijaké klikyháky


Tvořím verše
Tvořím řádky
Píšu pestře
Stavím hrádky


Stavím hrady stavím domy
Ze svých myšlenek a zdání
Kolem vyrůstají stromy
a nikdo mě z lesa nevyhání


Procházím se po hradbách
Bloudím v lesních krajinách
Sedím v lese na lístečku
jako kapka rosy
a bojím se bojím
dolů stéci


Bude ze mě stružka
Jsem maličká muška
Do země se vsáknu
Už z ní nevyváznu


A nějaký strom zas
Jak slzička z mých řas
natáhne mou vláhu
do svých kořenů


Budu žíti v jeho míze
nebo udržím se v hlíze
Proměním se v život
a vniknu ti do bot


Jsem Bludička malá
malé světýlko
Možná jsem se zdála
Otevři mi okýnko !


Proměním se v život ve snu
Otevři mi okýnko !
Prupusť Vesnu
a zavolej na Léto !


Žebřík

28. května 2014 v 19:49 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky

Kladu příčky
Tvořím hříčky
Jedna příčka
jedna hříčka

Příčinou všeho
jsou dvě ruce
které se chtějí
mermomocí
vydrápat někam
nahoru !


Pomocí nohou
šplhem po příčkách
lezu a lezu
pořád výš


Žebřík je krátký
dvě ruce nestačí mi
Prosím tě Lásko
přidej ruce ať můžem
šplhat výš


Ať nad tím žebříkem
jenom z mých dlaní
můžeme vytáhnout další
z těch tvých


a šplhat můžeme spolu
ty napřed a já hned
za tebou polezu nahoru


Oslíci

27. května 2014 v 0:05 | Iveta Bernadeta Marie |  O zvířátkách



Oslíci

" Oslíci někdy pomáhají orat pole ,
ale jinak jsou domácí mazlíčci.
Osli jsou přátelská a velmi inteligentní
zvířátka.
Vypadají , že jsou smutná ,
ale opak je pravdou...
Pokud je mazlíte
a dáváte jim čerstvou mrkvičku ,
jsou spokojení. "


Na Hradě Oslíkov žila,
byla jedna černá ovce .


Nebyla to vlastně ovce ,
ale černý osel .
Poznat to může každý lehce.
Oslíci poznají se od oveček
podle uší !
Osel má dlouhé uši nahoru
a ovce je má schlíplé dolů .
Tak se mi zdá ,
že je to s ušima
u zvířat
tak jako s nosy
u lidí .

Na hradě Oslíkov
chovali místo ovcí osly,
to dá rozum,
přece by to nepopletli .
Jinak by se ten hrad jmenoval
Ovčinec anebo Salaš .


Ti lidé měli svého pána
a ten po vzoru oslů
nosil svůj nos místo uší nahoru .
Jednou si nevšiml ,
že prší
a nabral si
do nosu vodu.
Tak od těch dob se říká:
Nenos nos nahoru
nebo ti do něj naprší
a taky, že pýcha
předchází pád
a tak podobně .

Zkrátka a dobře
Hradní pán
hradu Oslíkova
měl nos Pršák
a měl oblíbeného osla
a ten byl
černou ovcí stáda .


Černý oslík se nikdy nepásl
, s ostatními nešel ,
jen skromně přežvykoval ,
co mu pán připravil do koryta .
Ostatní oslíci běhali
po loukách
a skotačili spolu.
Ten černý oslík
vypadal smutný,
ale v duchu se smál ,
když myslel na to,
že každý den
mu jeho pán plní koryto
až po okraj .
Byl černou ovcí stáda ,
ale nic na to nedbal .
Miloval Hradního pána
pro kus žvance .


Až jednou se stalo,
že Hradní pán onemocněl
a oslíček milý v korýtku
ten den nenašel nic k jídlu.
Tak musel vykročit od korýtka
do přírody
a rozhlédl se po krajině.
Teď viděl
přesně, o co přišel za celé ty roky ,
co jedl z ruky pána svého .


Zde na pastvách na pohled
nebyla tak dobrá strava ,
ale ten pobyt
na čerstvém
vzduchu ,
ten dávno nezakusil ,
ten volný pohyb na pastvinách !
Najednou poznal ,
že mu scházel.
A tak, i když ten pán
moc dlouho marodil ,
Oslíček na něj skoro
zapomněl ,
i na ty dobroty
z jeho štědré ruky
a zvykl si běhat po venku ,
tak jako ostatní oslíci .
Dneska už nikdo si nemyslí,
že je černou ovcí .


A z toho plyne,
že podle kůže
nikdy nepoznáš,
čím kdo je.
A to platí jak u ovcí , tak u oslů,
příště snad navštívíme Salaš !

Tak honem všichni do postýlek ,
po hradě chodí Bílá paní ,
bude půlnoc , zase tu straší,
já se jdu umýt do koryta
a honem spát ,
dobrou noc přeje
Stavitel Hradů ze slov !






Hrad Trosky

24. května 2014 v 20:53 | Iveta Bernadeta Marie |  Hrady


Hrad Trosky
třesky plesky
už je v troskách
žádné stesky
já to dám dohromady !


Na pekelné skále stojí
dvě hory čedičové
Ze shora zdají se černé


Ze spodu vypadají světlejší
z balónu stíny do něj
srdce kreslí


Jedna ta hora je trochu
větší to je je Baba
a ta druhá taky čedičová
je Panna
Na nich stojí ty zbytky
dříve to byl hrad
dřevěný a z těch kamenů

ze skály

Ale už se to skoro rozsypal
zbyl jenom kousek
hradeb
a na těch horách
pouze vzdušné zámky


Ty vykreslím vám dobře
v tom jsem borec
jako Stavitel ze slov !



Prostě a jednoduše
uprostřed lesů
na dvou horách
stojí pouze
dvě okousané věže

Zub času hlodal
Co se dá dělat ?


Dejme se do toho
Lezme nahoru
drahé hradní myšky !


Já lezu taky
Třeba tam najdem
někde v chodbě
kousek sýru
...


Pověsti o Troskách

24. května 2014 v 20:37 | Iveta Bernadeta Marie |  Hrady

Kdo četl pověsti
o hradu Trosky
jistě mi dosvědčí
že mohu mít pravdu

Já četla jsem to právě teď !
Schválně mám-li dobrou paměť !
Že prý ten hrad stojí
na horách čedičových
jedna se jmenuje Baba
a druhá hora Panna


Když četla jsem třetí příběh
byla jsem si už jistá zcela
Každý ten příběh je
o tom stejném !

Český ráj říkáte ?
Takže je to jasný obraz
naší historie
to dá rozum


Baba je česká strana
západní ta starší
a chytřejší
a
Panna je Morava
východní hora
ta mladší a krásnější

Ale kdo ví ?
přece se kvůli tomu bába
a vnučka hádaly

anebo dcera s matkou
kdo bude vládnout
když Král musí odjet ?


Anebo ta co podobá se
Perníkové chaloupce
bez chaloupky a Ježibaby
kde je pouze macecha a pravý otec
a děti v lese hladové
co jedly jahody
a macecha je proklela

......


Ony zkameněly
ty děti
a jsou z nich čedičové skály

Kdo rozum má ten chápe
to co já
a možná jsem jen
Hradní blázen


Promiňte šel jsem se kouknout
za Hradní paní
Je hubená na Kost ...


Nesl jsem jí aspoň chleba a vodu
aby neumřela hlady
a vysílením z psaní


Myslím že
a nechci radit
ale neměla by už tu sedět
a psát někomu
kdo o to nestojí
Raději osedlat koně
a vyjet na projížďku
na Trosky !


Trosky

22. května 2014 v 9:38 | Iveta Bernadeta Marie |  Hrady

Zeptal se Blázen Hradní paní
aby to pochopil blázen jeden !
Jak staví Hrady
za zrcadly svojí duše ?


Docela jednoduše !
Stavitel odpoví teď za ni
Prohlídnu si obrázky
Pak třeba i o tom
jak tam někdo zašel
na ten skutečný hrad
a pak
začnu stavět si já
slovy v hlavě
a inkoustem na papír:


Hrad Trosky

Už z něj moc nezbylo
Jak trefné jméno !
Zvláště když je to
symbol Českého ráje !


To je fakt
Co vlastně my Češi
ze života máme
tady ?


Ach kdyby lidé dívali se
kolem sebe
víc očima Hradní paní
a více přemýšleli
nad vším


že všechno jak to stojí
a běží má svoje
dějiny to je
historii


A že to co je vidět dnes
vypovídá i ty pověsti
o historii lidí co tu žili

i těm co žijí dnes
o tom jak dopadá to s činy
které už nelze smazat
protože se staly


Vše má své kořeny a příčiny
a že nic nestane se
bez příčiny a všechno
na světě že má
smysl


I tohle psaní za zrcadlem
Hradní paní

Tak pro teď ji tam
necháme s brkem od inkoustu
Ať klidně píše
když ji to baví
a může to přečíst než to
pošle cizímu lokajovi....


Může to přečíst tomu
šaškovi co na ní se šklebí
před zrcadlem...


Paní !
Já vím že jste tam !
Otevřete svou tajnou místnost
jednomu ubohému
bláznu
co se o vás bojí
a už se mu taky
stýská
...


Blázen z Hradu

20. května 2014 v 17:33 | Stavitel Hradů ze slov |  Nesmysly

Nemůžu pochopit
proč nemáš mě rád ?
Proč se mnou
nemluvíš ?

Mě má rád
přece každý
Kdo mě pozná
zblízka !


Blázni smějí

přece
všude !
A proč ? Protože
přece smějí se !


i tomu co není k smíchu !

Držím si pusu nejde mi to
umlčet se !


A tak furt křičím
na každého
kdo jde kolem
Pane neviděl jste
toho cizího lokaje ?


Toho co o něm píše
Hradní paní
a celé dny i noci
tráví za zrcadlem ?


A on jí nikdy
neodpoví
Už má těch básní
plnou hlavu
a myslím že brzy
jak skládá je
do sena pod hlavu
že brzy jiskra
přeskočí
A to by v tom
čert byl
Aby mu Stodola
neshořela !


Jenom se bojím
ne o ty dopisy
ani o básně
To je fuk
Paní mu napíše nové


Ale aby jí chudák
v té stodole taky neuhořel...
....samozřejmě jak jinak ...

... z prasátek od zrcadla...


Nechci nic říkat
Ale ta pusa ....
Jsem Blázen


Tak půjdu aspoň
opičky dělat do zrcadla
Třeba se paní umoudří
a ze světa za zrcadlem
konečně vyleze


a dá mi pár facek ...

... alespoň budu mít
červené tváře !

Za zrcadly na Hradě ze slov

20. května 2014 v 17:07 | Stavitel Hradů ze slov |  Na Hradě ze slov

Hrady už mě
přestaly bavit
Je tu pro mě
málo místa


Slova vždy volit
jen ve vymezeném
prostoru
Nikdy se neprozradit
Ale už to prasklo


Ví to každý
že Hradní paní
je jedna
praštěná ženská
z jiné doby


co sedí tady
za zrcadlem
a píše
že staví Hrady
Teď zrovna dodělává
hradby a příkop


Au !
...

...Už tam někdo spadl...

Svět za zrcadlem v kaňkách

19. května 2014 v 22:33 | Iveta Bernadeta Marie |  Záhady na Hradě ze slov

Jak už to na hradech bývá
i na tom mém
Hradě ze slov
mám tajnou komnatu


Ten pokoj
jehož vchod
je zakryt velikým
starožitným zrcadlem
Tam tráví Hradní paní
celé hodiny
marným
psaním
dopisů


Cizímu lokajovi
co o ni nestojí
a co má vlastní život
se svou paní


Ta Hradní paní se tím
psaním
baví

Protože musí být stále zamilovaná
do Někoho
kdo vlastně jí jen připomíná
ty staré časy
dávno zašlé

Kdy sedávala
před zrcadlem
a česala si vlasy
dlouhé
zlatým hřebenem

....

Láska je
prostě vrtkavá
Amor jen střílí šípy
kam se dá
a kam ho zrovna napadá


Dneska už sedí Hradní paní za zrcadlem
A její svět je skelný
utírá si oči
vyšívanými kapesníky
které si v slzách máčí


Došel jí asi inkoust ...
Co jiného si myslet ?


Anebo
byla nešikovná
a do lahvičky
dlouhým brkem drbla
...

a všechen inkoust slil se v jednu
převelikou
kaňku


Tak ve světě Hradní paní
za zrcadlem
je svět dnes celý slaný
mokrý


a
všude vylitý
je inkoust

...


Hradní tajemství

18. května 2014 v 16:50 | Iveta Bernadeta Marie |  Záhady na Hradě ze slov

V pátek byly na Hradech
ze slov
hodiny zavírací
po měsíci
od založení ...
Nebyl tu nikdo
ani já

???


Létala jsem v Nebi
v jiných dimenzích
Asi jsem spala
A tak jsem se
stala na chvíli
Modrým Andělem
v Nebi
???


Co posílá na Zem
romány a básně
Protože jak jinak
Andělé mají se ?
Krásně

!!!


A komu se to nelíbí
Tak ten ať si lehne
klidně
do kytek
...


Zdraví Stavitel Hradů ze slov
a hradní krtek !

...

A komu se to nezdá
Tak ten ať na mě
počká
...
v noci až budu
kráčet po hradbách
ze slov


Pěkně ve fraku
a s kytkou
a s pěknou Básní
v kapse


Jak jinak než o Hradě
a uvidí na vlastní oči
že Bílá paní uprostřed noci
vlastně zdá se modrá ...


Když mi bylo pět obrázků...

18. května 2014 v 11:18 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky

Když mi bylo pět
obrázků předloženo
Já zjistila jsem
jak jsem
na tom
(§)
Zda vtipnou kaši jídám
a zda mám všech pět pohromadě ...
Když mi bylo pět
obrázků
do hlavy
promítnuto
(§)


Tak já se tedy těch obrázků
v mysli chytám
jak na lešení si baletím
A cvičím
holubičky
se zvednutou
nohou
(§)


Dělám na vás
ze svých Hradů
směšné obličeje
tropím si šašky
ze sebe
i z vás
kdo to čtete
???


Jsem totiž malá opička
Jsem zavěšená na laně ze slovíček
A zrovna jednou rukou
dělám na vás dlouhatánský nos
Zasmějte se
!!!

Neděle

18. května 2014 v 10:54 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky

Neděle neděle
Dneska se nic neděje

Může si klidně pršet
A můžou na mě křičet
všichni šašci dohromady
Já ležím si na polštáři

a lenoším si tady
na Hradě ze slov


Klidně a vtipně
Naostro jak se říká
Jsem zamotaná
do přikrývek ze Slov


A každý ať si co chce říká
Je neděle
Nic se neděje
Jsem Hradní šašek a lenoch
najednou
zachumlaný pod peřinou
naostro


Veveří

17. května 2014 v 18:41 | Iveta Bernadeta Marie |  Hrady

Do špičky věžička
je jako veveřička
dorezava
Červená stříška
nad rudou střechou
hradu

Hlaďoučké zašedlé stěny hradu
zvedají ke mně bradu
S okýnky jako ze staré
stavebnice

A ty dva vikýře
na střeše hradu
z těch bych se
chtěla podívat dolů
ven z hradu
na přírodu

Ke hradu vede můstek
a stromy kolem
nejsou moc husté


Už k hradu se blížím
po kamenné dlažbě
...

Po levé ruce stavba
dosti odrbaná
Asi už Pán a Paní
nemají v truhle
prachy


Jen pavučinky a trochu
peří z peřin
jsou chudí
...

Nejsou zlatky
na opravu
hradu



Však z druhé strany
do brány mířím rovnou
Hlaďoučká střecha rudá
i hladké stěny až otevřu
zevnitř okno
Asi si sáhnu na zeď
...

A ty komíny !
Jako by je vystříhli
z dětské stavebnice
z dětství
když mi bylo pět
...

Teď když se dívám
tak lépe vidím
že ta odrbaná
stavba
je zřejmě jen
předhradí
Taková oddělená stavba
od hradu s rudou střechou

Kamenné zdi jsou
vzdáleny hradu
Aby Pán s Paní
mohli si vklidu
ležeti v postelích
anebo z hrnců
vyškrabovat večeři
...


A modré nebe nad námi
slibuje zase
krásné dny
uprostřed lesů stráví je
Pán se svými sluhy
na lovu

A Paní ta asi
ztvrdne pak pár hodin
v kuchyni
Oba si totiž potrpí
na dobré jídlo
a klidné spaní
...

Tak drazí Milostpáni
z hradu Veveří
Přeji vám raději
už dobrou noc
s plným břichem !

...


Na hradby ještě hledím
Z dálky když s uzlíčkem
na rameni
plném dobrot
kráčím zas o kus dále
krajem

Jsem hloupý Honza
jenom
Takový mluvka Krajánek


Tak hrade Veveří
Třeba zas někdy
zajdu !
Měj se !


Můj Hrade ze slov
stavím si zase
ale jen v duchu
a cítím se
jako když
bylo mi pět

Ta radost
ze hry
těší mě jak malé dítko
co staví si hrady
z kostek




Na hradě Veveří

17. května 2014 v 17:54 | Iveta Bernadeta Marie |  Hrady

Na hradě Vevří
už asi večeří

Hradní pán z kastrůlku
škrábe si nějakou dobrůtku
a Hradní paní
vylizuje talíř
od polívky
...

Venku je ještě světlo
sloužící stelou postýlky
Aby se pánům na Hradě
v manželské ložnici
pěkně spalo



Ťuk ťuky ťuk !

17. května 2014 v 14:36 | Iveta Bernadeta Marie |  Na Hradě ze slov

Když mi bilo pět
hodin
na Věži
Hradu ze
slov
...
Vylétl holub
s ranní poštou
od Hradní paní
a nesl dopis
cizímu lokajovi
Co bylo ale předtím ?
...


Ťuk ťuky ťuk !
Dneska ani muk !
Na Hradě jsou
myšky
Po chodbě se plíží
lokaj cizí
jen tak v košili
...


Asi už mu straší
na té hradní věži

Musel si vzít svíčku
na talířku
aby ve tmě viděl
...


Někdo ho však
vyrušil
Ach ty myšky v chodbě !
Jak se smějí !

..
...
A všechno si rozmyslel
Asi to nic nebylo !
Všechno se mu nejspíš
asi jenom zdálo
...
Ráno až se oblékne
Tak si do té Věže
zajde umytý a vymydlený
Zkrátka v celé kráse
svojí
...
Otevřel dveře svého pokoje
Vklouzl pod peřinu
a pak ještě
sfoukl svíčku na talířku
a nechal ji ležet
na nočním stolku
vedle své postele

...

Lásko Dobrou !
Hezky se vyspi
Řekla si Hradní paní
ve svojí hradní posteli
a položila dopis
k pootevřenému oknu
Aby ho holub mohl
hned ráno lokajovi donést
ranní poštou
...


Sudička

14. května 2014 v 23:06 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky

Když mi bylo pět
smyslů dáno
při zrození
těla mého

Snad abych je spočetla


První byl zrak
Druhý sluch
Třetí je hmat
a čtvrtá chuť
Pátý je čich

a ten mám
opravdu zvláštní !
Ať už jdu
kam jdu
Tak všude čichám
k básním !


Hrad Fantazie

13. května 2014 v 10:19 | Iveta Bernadeta Marie |  Na Hradě ze slov


Když mi bylo pět
rozhodně stavěla jsem
Hrady z kostek !
Lízala zmrzlinu
Cucala bonbóny
a navlékala korálky !
Vozila panenku
v kočárku


Trhala sedmikrásky
a v trávě celé hodiny
Hledala jsem čtyřlístky


Taky jsem z peněz do rulety
skládala myšáčky
jedno kolečko bylo hlava
a dvě nahoře uši

Měla jsem brýle nakřivo
a vlasy nakrátko
Zkrátka a dobře
holka
co vypadala
jako kluk
- ze všeho nejvíc bavila mě tříkolka -

----

Už jezdím autem...

Vrátit se do dětství nechci
Ty dětské zvyky zůstaly mi v duši
Dál hraji si se vším
jako tehdy
jen trochu víc


Ale jen v duši
slovy

Jsem dospělá žena
a chci být malý kluk...


To abych směla k jednomu pánovi do náruče
Aby se splet´
a vzal mě za ruce
a řekl
"Budem si hrát spolu navždy
a na co budeš jenom chtít"

A tak mu chci tímto říct :
"Já budu Hradní paní
a ty můj milovaný lokaj !
Zavaž mi střevíc ! "


Kůň na Hradě

9. května 2014 v 12:20 | Iveta Bernadeta Marie |  O zvířátkách



Koně si osedlám
u svého vchodu
do Hradu


Slova se sesypou
najednou
na hromadu


A po té hromadě slov
vylezu nahoru


Nasednu do sedla
hnědého koně


Fantazií ve své mysli
Křídla mu přilepím
a řeknu vijé !


Styl Baroko

8. května 2014 v 13:31 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní

Široká postava
rozevlátá


i špeky byly krásné
Čím baculatější
tím krásnější


Krása v nenasytnosti
a přeplácanosti
je mi blízká


Jsem taky Barokní paní
na svých Hradech
ze slov


Proto si hradní paní
na hradě ze slov zpívá


Postavou
i duší je totiž
barokní
gotickou
i romantickou
paní


Vždy podle toho
jak se to hodí
do malty a
jaké vybírám
jako stavitel
Kameny



Dort

7. května 2014 v 7:48 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní
Dort ke snídani
dává si Hradní paní
aby zahnala stesk
po cizím lokajovi

A jak tak snídá
dva tři kousky
dortů


kyne jak močník
sám z droždí


že nevejde se brzy
do dveří svého
Hradu ze slov



Slzy krokodýlí

6. května 2014 v 11:50 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky

Slzy krokodýlí
roním
nad cibulí


Srdce mi buší
Snad to nepřipálím
Už se mi cibulka
smaží
na oleji


Pláč Zlatovlásky

6. května 2014 v 11:40 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní
Pláč Zlatovlásky


Princezna Zlatovláska
s modrýma očima
od slz


po hradě chodí
jak bez duše

Úsměvy nechala
pod závoji
ze slz


s šumařem od přehrady
se rozešla

Neměl dost velké srdce
pro její mládí
i život všední
Zítra si oči v řece
opláchne
a otře do ručníku
nových dní


Bez lásky sice
nedá se žít
Ale na Jiříka
musí si počkat
až si ji vyslouží


Tak Hradní paní
zatím
pokusí se
pro Jiříka
připravit tři těžké úkoly


Snad Jiřík nebude v područí
zlého Krále
nebo nevím

Snad v modlitbách
v mojí kapli
v srdci Hradní paní
dnes vroucná prosba má
k Nebesům letí


Ach potěš Bože
srdce zarmoucené
a osuš mojí dceři
oči !


Zámek Orlík

6. května 2014 v 11:16 | Iveta Bernadeta Marie |  Hrady
Dnes toužím býti
svobodnou jak
pták


Proto jsem také
zvolila jako Hrad
či spíš Zámek
jménem Orlík !



Je to stavba na vodě
Velmi pěkné rovné domy
s okýnky a šedou střechou
a velkou tlustou věží

Na střechách bílé komíny !
Zámeček uprostřed
modré vody
Je velmi povedený
Zblízka jsou jeho zdi
sněhobílé
Už vidím vchod do zámecké brány !


Pokojíčky jsou dřevem
vykládané


opravdu radost pohledět


Cítím se tady
tak nějak příjemně
se dřevem
Skoro jak na staré chalupě

Prostě dávný domov
Útulný
velmi moderní
a praktický


Ani knihovna tu nechybí
Vážně bych v tomhle
zámku plném sálů
chtěla bydlet !


Uprostřed nebesky modré
přehrady
Sám se sebou spokojen
stojí zámek
Orlík



Ve stylu volném

5. května 2014 v 14:09 | Iveta Bernadeta Marie |  Na Hradě ze slov
Ve stylu volném
plachtím jak orel
nad hradbami ze slov


Dneska se plejí záhony
a kočí práská bičem


Startují povozy
Hradní paní
pojede naproti
Hradnímu pánovi

Dneska se vrací
v půl třetí
ze svých cest

Tak ještě honem
po holubovi
poslat cizímu lokajovi
Lístek :


Lásko přijď dnes
za mnou
až v noci ....
Až Hradní pán usne...

STYL HRADNÍ

5. května 2014 v 12:43 | Iveta Bernadeta Marie |  Na Hradě ze slov

Své Hrady ze slov
stavím ve stylu
vlastním


a je mi jedno
kde si slova půjčím
Zda v úzké gotice
v živé renesanci
anebo v baculatém baroku


Vždy na mysli mám
jenom vlastní pocit
z obrázků
které se odrazily
v mojí duši

Tak stavím hrady
ze slov

Jsem chvíli Hradní paní
a hned na to zas jenom
šprýmař

Kozy a kozel a kůzlata na hradě v ohradě

4. května 2014 v 14:17 | Iveta Bernadeta Marie |  O zvířátkách


Koza je bílá
Kozel je černý
Kůzlata hnědá
jak je to možné ?

Tři kůzlátka čilá
Štíhlé nožky
Kopýtka vyhazují
a jak jsou mrštná
i roztomilá
tak jako každé
mládě bývá roztomilé
dokud nevyroste...


Kozička bílá
na hlavě rohy
Též štíhlé nohy
a vemeno plné mléka
kozího
pro kůzlátka


Kozel je černý
jako uhel
Pěkně se leskne
a dobře hladí se


Tak jak se dívám
barva černobílá
když smíchá se
Vznikne hnědá ?


Dnes jsem si všimla šesté kozy
v ohradě
Hlavičku má do hněda
a jinak jako sestra
asi těch malých
je bílá po mamince


Hezky se na mě dívala
a byla tak milá a klidná
jako lístek na stromě
když vítr nefouká...


Dnes trochu fičí větřík studený
a to je máj !

Osel

3. května 2014 v 19:02 | Iveta Bernadeta Marie |  O zvířátkách
Oslíček v povoze
tiše hýká

Kočí ho práská
bičem !

Ty líná herko !
Hni se !

To je sprosté !
Na oslíka
musí se pomalu



Pověsit na větev
sladký bodlák
Anebo mrkev

Oslíčku tu máš
Kousni si !


Ta naše princezna

2. května 2014 v 1:00 | Iveta Bernadeta Marie |  Písně Hradní paní

Ta naše Princezna
na nic jiného se nehodí

než aby celé dny
jezdila na projížďky
na koni


a celé dny jen na loďce


s šumařem si povídala
uprostřed Brněnské přehrady


Koukám se
že zase
odpojila mikrovlnku
mi z obvodu

a kafe ke snídani
když bez cukru si uvaří
Tak pije ho odpoledne
za pár hodin
šikula !

Medvěd v příkopu

2. května 2014 v 0:31 | Iveta Bernadeta Marie |  O zvířátkách

Do příkopu se dostal
medvěd
Mám strach
že celé dny nic nejeď

a přeplave - li
příkop
a dostane se
přes hrazení
na hrad

Tak vyžere nám
spižírnu

Je třeba zavolati lokaje
a říci mu


Sluho mého pána !
Dej se do Boje
s tím vetřeleckým
medvědem !

Hrách na stěnu

2. května 2014 v 0:24 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky

Hrách na stěnu
si házím já
Já mluvím
Ty mlčíš

Je to ta činnost
marná

kdy svezou se slova
na tobogánu


touhy ve mně
a žádné odpovědi
od tebe

Včelka

2. května 2014 v 0:15 | Iveta Bernadeta Marie |  O zvířátkách
Malá včelka letí vzduchem
To aby se přidala
k Armádě svých kolegyň
co si bzučí jedním sborem
na jabloni kvetoucí


Mele

2. května 2014 v 0:08 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky
Mele mele
Melinda
melounová
semínka


Mele
mele
na mlýnku
klička otáčí se
v kolínku

A já mám
v srdci vzpomínku
na melounová semínka
v růžové dužnině

na melounovou chuť
a sladkost
v ústech
v létě

Hop

1. května 2014 v 23:55 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky

Hop a hop
dolů na zem
a skok do výše
nad provazy

Opakovat dokola
ty stejné pohyby
zas a znova

Dokud nás štěstí
ze sportu
neomrzí

Můžem si přes švihadlo
skákat
už brzy

Skáču přes švihadlo

1. května 2014 v 23:51 | Iveta Bernadeta Marie |  Slovní hříčky

Hop a hop
Hopsám si svižně
přes švihadlo
točím si provazy

Točím si v zápěstí
Něco mě svazuje
chvíli

A když povolím
zase mě provaz
k sobě přitahuje


Tak je i touha
v nás

Hop a hop
přes švihadlo
duše skotačí
skáče si
přes švihadlo

a my s ní
jenom někdy
když zakopnem
Skončíme na nose